Když 27. ledna 1820 mořeplavec Fabian Gottlieb von Bellingshausen spatřil jako první člověk břehy Antarktidy, ukončil tím stovky let dlouhé hledání jižního superkontinentu. Kvůli ledovému krunýři obklopujícím pobřeží ale trvalo ještě dalších 75 let, než na jižní pevninu poprvé vstoupila lidská noha.

Dnes, po více než sto letech od této události, představuje Antarktida stále jednu z nejméně probádaných oblastí a jedno z posledních míst na zemi, kde najdeme skutečně panenskou přírodu zcela prostou lidské civilizace. Je to kontinent superlativů – nejenom nejstudenější, ale také největrnější, nejsušší a s nejvyšší průměrnou nadmořskou výškou.

Obrovské plovoucí ledovce, hory zvedající se přímo z moře, velryby, nebojácní tučňáci, lvouni a tuleni, vědecké polární stanice i historické základny polárních objevitelů – to vše vytváří neskutečnou atmosféru, kterou můžete zažít jenom zde. Návštěva tohoto křehkého ekosystému vám také poskytne přímou konfrontaci s některými tématy, jako jsou například globální změny klimatu nebo ochrana velryb – cesta na Antarktidu tak představuje unikátní zážitek i poučení zároveň.

Přestože každý zájezd na Antarktidu je pečlivě kontrolován z hlediska ochrany přírody, expedice na šestý kontinent už není výprava „z říše snů“ jako tomu bylo ještě před několika desítkami let!

Cestu na Antarktidu můžete zahájit na Novém Zélandu, v Austrálii nebo v Jižní Africe, naprostá většina lodí však vyplouvá z argentinského města Ushuaia. Hlavní výhodou tohoto přístavu je relativní blízkost Antarktidy – plavba přes Drakeovu úžinu k Antarktickému poloostrovu odtud trvá v průměru „jen“ 2 dny.

Ushuaia se také pyšní přívlastkem „Fin del Mundo“, což ve španělštině znamená „konec světa“. Skutečně – při pohledu na mapu zjistíte, že tady obrazně končí jihoamerická pevnina a dál se rozprostírá jen ledový Jižní oceán.

Město Ushuaia a jeho okolí je populární destinací nejenom pro návštěvníky Antarktidy, ale také pro spoustu cestovatelů, kteří zatím nemají návštěvu ledového kontinentu v plánu. Najdeme tady nádherné a pusté hory s ledovci, jezery a vždyzelenými stromy „lenga“, národní parky nebo divoké mořské pobřeží. Kdo se chystá na plavbu, měl by si tedy vyhradit nejméně 2 dny na prozkoumání města i jeho okolí.

Z výletů a aktivit lze doporučit například návštěvu národního parku Tierra del Fuego (20 km od města), ledovec Martial (přímo nad městem) a za špatného počasí třeba návštěvu muzea Museo Marítimo de Ushuaia.

Loď zvedá kotvy a po zhruba čtyřech hodinách plavby v poklidném průlivu „Beagle Channel“ otáčí na jih, do často rozbouřených vod Drakeova průlivu. Před námi je nyní téměř 1000 km široký průliv oddělující Jižní Ameriku od Antarktidy, nejširší průliv světa a místo nahánějící strach všem námořníkům. Časté bouře zde nejsou výjimkou a cesta k Antarktidě tak může být vykoupena mořskou nemocí.

Zdánlivě nudné dva dny ale přinášejí zajímavé zážitky a utečou „jako voda“. Na palubě pozorujeme spoustu ptactva, mezi jinými kolem nás krouží dvoumetroví albatrosi a buřňáci obrovští i o něco menší buřňáci černobílí; občas zahlédneme delfína nebo vzdálenou ploutev velryby. Můžeme také navštívit kapitánský můstek, zkontrolovat kurz, prohlídnout námořní mapy a poklábosit s kormidelníkem. Druhý den proplouváme tzv. „Antarktickou konvergencí“ – jakousi hranicí mezi Atlantikem a studenými vodami Jižního oceánu. Jsme tedy konečně na geografickém území Antarktidy!

Uvnitř lodi se také stále něco děje. Posádka sestávající se mimo jiné z profesionálních biologů nebo bývalých pracovníků antarktických vědeckých stanic se s námi dělí o své poznatky – ať už je to na téma globální oteplování, kroužkování tučňáků nebo historie velrybářství. Zároveň dostáváme informace k jednotlivým aktivitám, které nás na pevnině čekají.

Volné chvíle si někteří cestující krátí v lodní knihovně, posílají se první emailové zprávy domů, píšou deníčky, popíjí se na baru…

Třetí den navečer se před námi objevují první ostrovy, Jižní Shetlandy. Souostroví tvoří asi 500 km dlouhý řetězec ostrovů, od kterých je Antarktický poloostrov vzdálen ještě asi 100 km. Vítá nás hejno sněžných buřňáků a symbolicky také velryba keporkak, která nádherně ukazuje svoje dlouhé prsní ploutve. Jižní Shetlandy patří mezi oblíbené zastávky většiny expedic – kotví se většinou u ostrovů Half Moon a Deception Island, který je aktivní sopkou.

Čeká nás tady první vylodění na souš ve člunech Zodiac. Po desetičlenných skupinkách tak poprvé šlápneme na antarktickou půdu! Většina vylodění se odehrává v blízkosti kolonií tučňáků, proto jsme poučeni jak se mezi zvířaty chovat; základní pravidlo je nepřibližovat se blíže než 5 metrů ke zvířatům. Tučňáci jsou ale zvědaví a často tak není vůbec jasné kdo koho si to vlastně přišel prohlédnout… Všeobecná absence plachosti antarktických zvířat umocňuje zážitek ze setkání s nimi na maximum.

Pobyt na souši také podléhá přísným regulacím – například maximální počet je 100 osob, před vyloděním se myjí boty v desinfekčním roztoku a na pevnině se nesmí nic jíst a pít a nesmíte si tu ani odskočit na záchod. To vše kvůli křehkému ekosystému Antarktidy a jako prevence před zavlečením cizích druhů rostlin.

Jakmile se octnete na souši, máte pokaždé přibližně 3 hodiny na průzkum pobřeží a okolí. Můžete pozorovat a fotit zvířata, vystoupat na přilehlý kopec nebo se jen tak oddávat absolutnímu tichu. Zajímavým zpestřením jsou návštěvy polárních stanic – většinou velmi přátelský personál vám umožní nahlídnout pod pokličku života polárníka, můžete koupit unikátní suvenýry, prohlídnout si malé muzeum a někde dokonce i poslat pohled!