Malí, ale houževnatí a silní islandští koně jsou považováni za nejčistokrevnější plemeno na světě, protože islandský parlament Althing již v roce 930 zakázal dovoz dalších koní z pevniny. Po celá staletí se tak plemeno vyvíjelo jen z předků dovezených před tímto datem.  Ti pocházeli (stejně jako první osadníci) především z Norska, ze západních skotských ostrovů, z Irska a ostrova Man.

Islandský kůň je bezesporu jedním z nejslavnějších jevů na ostrově ohně a ledu, obklopeném nehostinným severním Atlantikem. Silný a láskyplný vztah ke koním, přecházející až k uctívání, přetrvává v myslí Islanďanů dodnes – vždyť v jejich životech tento tvor zaujímal ústřední místo po tisíciletí.

Poměr počtu koní k lidem je na Islandu neobyčejně vysoký a islandští koně vykonávají všechny možné práce na ledovcích, lávových polích i v kamenitých pouštích, kde není po stezce ani stopy. Koně však slouží také sportu a různé soutěže, přehlídky koní a dostihy jsou na Islandu časté, dobře organizované a velmi oblíbené.

Koně se dokonce stávali hrdiny legend i oběťmi bohům při slavnostních příležitostech. Koňské zápasy, krvavé boje mezi hřebci, byly pro Vikingy vzrušující podívanou, ale i způsobem, jak vybrat nejlepší chovné kusy.

Islandští koně se nejčastěji chovají polodivoce. Pastvu mají většinu roku k dispozici více než sporou a jen zřídkakdy dostanou ke skromné stravě, kterou si sami najdou, nějaké přilepšení. Spokojí se skutečně s málem a v dobách, kdy v tuhých a dlouhých zimách na Islandu docházelo seno, byli dokonce schopni přežít díky ochotě živit se sušenými sledi.

Oblíbeni jsou také pro svou povahu, která se vyznačuje pracovitostí, radostí z pohybu i z přítomnosti člověka. Ačkoliv výška islandských koní dosahuje maximálně 134 cm, a měli by tedy spadat do kategorie pony, jsou Islanďany a Evropany řazeni mezi koně, neboť jsou stavěni k nošení dospělého člověka. Pro Islanďany je to prostě kůň, a to ten nejlepší…

Islandští koně mají několik zvláštností. V první řadě je to schopnost pěti chodů. Kromě běžného kroku, klusu a cvalu ovládají i mimochody skeid a tölt. Tölt, čtyřdobý rychlý jinochod, je považován za velmi pohodlný chod a islandští koně jsou jediní, kteří jej ovládají.

Někteří islandští koně jsou také známí svým vyvinutým orientačním smyslem a výjimečnou schopností vracet se do svého domova. Existuje řada doložených příkladů, že koně, kteří byli prodáni do jiné části země vzdálené několik týdnů cesty, se vrátili do svých původních domovů.